Osobní stránky

ČVUT FIT, zkušenosti z prvního semestru magisterského studia

Dne 2. září 2011 jsem se stal studentem prvního ročníku magisterského programu na ČVUT FIT (České vysoké učení technické – Fakulta informačních technologií). Úspěšně jsem dokončil první semestr a chtěl bych popsat své zkušenosti pro další uchazeče a studenty.

Bakalářské studium jsem absolvoval na ČVUT FEL – Fakulta elektrotechnická. Když jsem se po dokončení gymnázia rozhodoval, na kterou vysokou školu půjdu, Fakulta infromačních technologií v té době zatím neexistovala. Chtěl jsem studovat software, a proto jsem si tedy vybral FEL a obor STM – Softwarové technologie a management. Po třech letech standardního studia jsem v roce 2011 úspěšně dokončil mou první etapu vysokoškolského studia obhajobou bakalářské práce a státnicemi.

Pro magisterské studium jsem se rozhodoval mezi pokračováním na FELu, kde zrušili navazující magisterský program STM a softwarové inženýrství, které jsem chtěl studovat, se přesunulo pod obor OI – otevřená informatika. Druhou možností byl FIT, kde rok před mým rozhodováním otevřeli magisterské obory.

Stejně jako většina mých spolužáků jsem se dlouho rozhodoval, na kterou školu nastoupím. Byl jsem naštěstí díky průměru přijat na obě dvě vysoké školy, ale podle referencí od spolužáků přijímací zkoušky nebyly extra těžké a pokud jste absolvovali některou technickou vysokou školu, neměly by pro vás být problém.

U zápisu jsem byl na obou školách, ale nakonec jsem se rozhodl pro ČVUT FIT a to hlavně proto, že na tuto školu přestoupila většina mých kamarádů a spolužáků z předchozího studia. FIT je více zaměřený na softwarové inženýrství a na magisterském FELu je lepší, pokud chcete studovat počítačovou grafiku.

Nyní ke studiu samotnému. Na fakultě informačních technologií je několik oborů a ty si vybíráte sami podle toho, jaké předměty si sami zapíšete. V každém semestru jsou některé předměty povinné pro všechny obory, většinou se jedná o matematiku nebo manažerský předmět. K těmto povinným si vyberete předměty podle svého oboru a doplníte je předměty volitelnými, které jsou společné pro všechny obory. Můžete si tedy jako volitelné zapsat předměty z jiného oboru a studovat tak dva obory zároveň. Důležité je, abyste u státnic řekli, který obor jste studovali a musíte mít splněny všechny předměty tohoto oboru. Takovýto systém se mi velmi zamlouvá a mohu si volit předměty libovolně dle mého zájmu.

Tabulka zapsaných předmětů v zimním semestru
Předmět Počet kreditů
PAR – Paralelní algoritmy a systémy 8
SPI – Statistika pro informatiku 8
MDW – Webové služby a middleware 4
DPO – Návrhové vzory a OOP 4
TES – Teorie systémů 3
KYB – Kybernalita 3

Za první semestr musí každý student nasbírat minimálně 20 kreditů, jinak mu bude ukončeno studium a bude se muset znovu zapsat do zimního semestu. Běžné předměty zakončené zkouškou jsou ohodnoceny čtyřmi kredity a počet kreditů je dán podle složitosti předmětu.

PAR – Paralelní systémy a algoritmy

Začnu nejtěžším předmětem a tím jsou bezesporu PARy – Paralelní systémy a algoritmy. Tento osmikreditový předmět byl podle vyprávění starších spolužáků strašákem již na FELu, kde byl povinný ve čtvrtém ročníku pětiletého studia. Studenti si tak na něj museli dávat mnohem větší pozor, protože je rozhodně větší problém být vyhozen po šesti pokusech v pátém ročníku, kdy už máte rozepsanou dimplomku, než v prvním ročníku po ukončeném bakaláři. Nicméně se na naší fakultě říká: „Kdo dá PARy, tak má magistra.“

Předmět má jednou týdně přednášku plus proseminář a každý druhý týden i cvičení. Na cvičeních se programuje aplikace v jazyce C nebo C++, která poběží na více procesorech s využitím knihovny Open MPI. Toto byla nejjednodušší část předmětu a získáte za ni zápočet. Na přednáškách se probírají architektury a paralelní propojení procesorů či víceprocesorové algoritmy. Látka předmětu je velmi rozsáhlá a odpovídá přibližně rozsahu předmětů dvou.

Zkouška z tohoto předmětu byla nejtěžší za celou moji vysokoškolskou éru. Minimální čas na naučení je týden, ale po týdnu většinou pouze studenti chápou středně složitá zadání. Efektivní čas na naučení jsou tedy týdny dva a většinou velmi záleží na konkrétním zadání, které dostanete.

Zkouška se skládá z písemné části, která trvá 90 minut a obsahuje 6 příkladů za 2, 4, 6, 8, 10 a 10 bodů. Z těchto 40 bodů je pro splnění zkoušky nutné mít bodů minimálně dvanáct. Oprava písemky probíhá za vaší účasti přímo s profesorem, kdy se vás ptá, pokud něčemu nerozumí nebo když nemůže některou část přečíst. Body se ale počítají jen za věci uvedené v písemce, pokud některý příklad opravujícímu objasníte, ale v písemce není, tak se nepočítá. Vím, že se na první pohled může zdát velmi jednoduché, získat 12 bodů ze 40, ale příklady jsou velmi náročné a to početně i vědomostně.

Z minulých let jsem vypozoroval pravidlo, že čím pozdější termín, tím těžší zadání. Připravoval jsem se tedy na první termín, který jsem předpokládal ještě před Vánoci, ale nakonec byla první zkouška až v lednu. To mi pomohlo k tomu, že jsem se na tuto zkoušku mohl připravovat delší čas. Díky tomu se mi tuto zkoušku podařilo udělat na první pokus, kde úspěšnost byla přibližně 50%. Znám také plno spolužáků, co tento předmět opakovali z minulého roku a mnoho z nich využilo všech šest pokusů.

SPI – Statistika pro informatiku

Dalším osmikreditovým předmětem je statistika pro informatiku. Tento předmět byl tento semestr druhý nejtěžší, ale se složitostí PARů se nedal srovnávat. Jelikož je FIT fakulta nová a studenti z bakalářského obodu zatím nestihli školu dodělat, tak se v první půlce semestru probíralo učivo z bakalářské statistiky. Ve školním roce 2012/2013 se již tato látka probírat nebude, protože se bude předpokládat znalost této látky z bakaláře FITu.

V tomto předmětu jsme probírali základy statistiky a pravděpodobnosti a v druhé části semestru bylo probírané učivo fronty a bootstrap metody. Dvakrát týdně byla na programu přednáška a jednou týdně cvičení, kde jsme počítali příklady a slovní úlohy. V semestru jsme na cvičeních psali dohromady 8 testů, které mne donutili učit se na předmět průběžně během celého semestru.

Zkouška byla na rozdíl od předchozího roku zaměřena více na teorii a důkazy. Ale s materiály z přednášek látka nebyla nijak extra těžká. Největším problémem pro mne byly slidy z přednášek v anglickém jazyce. U technických předmětů mi anglický jazyk nedělá sebemenší problém, ale u matematiky bylo čtení anglických slidů dosti složité na pochopení. Naštěstí se k této látce dá nalézt velké množství skript a materiálů v českém jazyce.

MDW – Webové služby a middleware

V tomto předmětu jsme probírali propojení různých webových aplikací pomocí webových služeb (web services) a REST protokolu. Na přednáškách jsme byli seznámeni s různými protokoly a způsoby integrace. Přednášky byly zajímavé, ale bohužel se konaly každé pondělí od 7.30 hodin, takže jsem nebyl na všech přednáškách.

Na cvičeních jsme v tříčlenných týmech programovali aplikaci, kterou jsme následně propojili s aplikacemi ostatních týmů. V semestru jsme měli postupně pět termínů, kdy jsme odevzdávali částečné implementace naší semestrální práce. Posledním úkolem bylo například otestovat aplikaci v cloudu a porovnat, jak si poradí se zvýšenou zátěží. Pro implementaci jsme si mohli vybrat mezi Amazon Web Services a Google App Engine.

Předmět byl celkově zajímavý, přínosný a pracovali jsme s nejnovějšími technologiemi. Jedinou nevýhodou byla náročnost ze začátku semestru, protože v mém týmu neměl nikdo kromě mne zkušenosti s App Engine, tak jsem musel udělat největší část semestrální práce sám.

DPO – Návrhové vzory a OOP

Tento předmět se zabýval převážně návrhovými vzory ze známé knihy Design Patterns. Tato kniha se postupem času stala základní publikací zabývající se tímto tématem a je velmi známá. Návrhové vzory jsou důležitou součástí vývoje softwaru a bez jejich znalostí se dnes žádný kvalitní programátor neobejde.

Tento předmět měl jednou týdně přednášku a každých čtrnáct dní cvičení, kde jsme společně zlepšovali objektový návrh některého programu. Pro zápočet jsme museli odevzdat pět úkolů, z nichž každý se věnoval několika návrhovým vzorům.

Na bakaláři na FELu jsem měl předmět ASS – Architektury softwarových systémů, který se také zabýval návrhovými vzory z knihy a dále pak enterprise návrahovými vzory. Osnovy obou předmětů byly velmi podobné, takže každý, kdo absolvoval ASS se známkou C a lepší, si mohl tento předmět nechat uznat. To ovšem znamenalo, že 4 kredity z DPO se nebudou počítat do současného semestru, jen do konečného součtu za celé studium. Mnoho spolužáků, kteří si mohli DPO nechat uznat ho raději absolvovali, protože pro postup do dalšího semestru je potřeba minimálně 20 kreditů ze 30. To znamená že oba osmikreditové předměty musí být splněny a to je velký risk. Po dlouhé úvaze jsem se rozhodnul, že si DPO nechám uznat a budu tak mít více času na ostatní předměty. Naštěstí se mi tento risk vyplatil.

TES – Teorie systémů

Nyní se dostáváme k tříkreditovým předmětům. TES měl tento rok pouze přednášky, které navíc byly těsně před začátkem semestru přesunuty na jiný den a hodinu. Loňský rok měl tento předmět i cvičení, ale ta byla  zrušena, což je dobře. Tento předmět mi  připadal jako spojení různých oblastí informatiky dohromady, ale nepřinesl mi žádné důležité poznatky.

V půlce semestru se psal písemný test přibližně na půl hodiny, kde jsme měli zodpovědět tři dotazy z přednášek. Na konci semestru byla zkouška, která byla podobná jako ta v semestru. Poté následovala část ústní, tedy oprava písemky s cvičícím, doplněná dalšími dotazy.

KYB – Kybernalita

Předmět se zabýval bezpečností v kyberprostoru. O tomto tématu se v poslední době začalo velmi diskutovat ve spojení s dohodami jako ACTA nebo SOPA. Předmět měl pouze přednášky a to jednou za dva týdny. Vyučující byl z oboru, staral se o bezpečenost u bank nebo velkých institucí a bylo vidět, že se v tématu vyzná. Jako bonus nám na začátku každé přednášky prezentoval nejnovější hrozby z internetu a novinky z oblasti počítačové bezpečnosti.

Zkouška byla pouze ústní. Přednášející se ptal na základní pojmy z přednášek a většina studentů odcházela se známkou A. Tento předmět byl pro mne zajímavý, protože se o počítačovou bezpečnost zajímám již delší dobu a přednášky byly poutavé.

Příprava na FCE

Mimo povinných předmětů jsem měl navíc zapsaný nepovinný kurz angličtiny: příprava na FCE. Jedná se o kurz fakulty elektrotechnické, který má studenty připravit na test k získání FCE certifikátu. Tento kurz je rozdělen na 4 semestry, tedy dohromady trvá dva roky. V minulém roce jsem absolvoval první 2 semestry a letos v létě mne čeká test k získání certifikátu. Tento kurz je placený a stojí 2.000 Kč na semestr, u jazykových škol takovéto kurzy stojí přibližně 10.000 Kč, takže je cena docela výhodná. Kurz je otevřený a může se ho účastnit kdokoliv a to i pokud není studentem. Po maturitě jsem si několikrát říkal, že jsem si měl některý z certifikátů udělat, protože v dnešní době se angličtina velmi hodí a tento certifikáty jsou celosvětově uznávané.

Tělesná výchova

Posledním předmětem, který jsem měl v zimním semestru zapsaný byla tělesná výchova. Tento předmět sice není ohodnocen žádnými kredity, ale nabídka aktivit je stejná pro všechny fakulty ČVUT a proto je také velmi rozsáhlá a sporty nejsou vůbec drahé. Vybral jsem si, stejně jako předchozí 3 roky mého studia, plavání, které mi pomáhá udržet tělo v kondici. Jeden semestr stojí 200 Kč, což se při vstupném pro veřejnost 90 Kč na hodinu vrátí již při třetí návštěvě.

Závěr

Zimní semestr jsem úspěšně absolvoval a podařilo se mi splnit všechny zkoušky. Bál jsem se hlavně PARů a statistiky, ale naštěstí se mi podařilo těmito předměty projít bez zádrhele. Semestr celkově hodnotím jako středně náročný. Je to pravděpodobně tím, že se mi s trochou štěstí podařilo udělat PARy na první pokus, pokud by mne tento předmět trápil déle, tak bych pravděpodobně semestr hodnotil jako náročný. Nejvíce mi pomohlo uznání předmětu DPO, měl jsem tak více času na těžké předměty a ostatní povinnosti.

Pokud bych se nyní rozhodoval na kterou vysokou školu jít, rozhodně bych neměnil. Musel jsem absolvovat těžké předměty, ale myslím že na začátku každého studia je potřeba projít přes nutné zlo a s postupem času mi zůstanou již jen volitelné a zajímavé předměty.

Přes to, že magisterský obor na FITu běží teprve druhý rok, tak jsem se mimo změny rozvrhu nesetkal s žádnými většími problémy. Některé předměty byly upraveny podle reakcí studentů, bylo přizpůsobeno kreditové ohodnocení plus rozsah přednášek a cvičení. Tento semestr se mi kredity i rozsahem zdál odpovídající. Navíc vznikají stále nové předměty a tak se rozšiřuje nabídka možností.

Dne 12 února mi začal letní semestr a mám zapsáno 10 předmětů včetně angličtiny a tělocviku, což je poměrně dost. Naštěstí jsem si vybral zajímavé volitelné předměty, tak jsem zvědavý, jak bude tento semestr náročný. Svoje postřehy sepíšu v létě po ukončení tohoto semestru.

Jakub Škvára


Jakub je cestovatel, blogger a webový vývojář. Zajímá se především o technické novinky a rád navštěvuje konference. Používá: Symfony2 Framework, AngularJS, NodeJS, MongoDB a další moderní technologie. Aktuálně žije v Londýně.